Nejprve trocha nudné historie

Jak asi tušíte, doby, kdy se překlad psal rukou nebo maximálně na psacím stroji, jsou nenávratně tytam. S nástupem doby křemíkové v 90. letech se překladatelská práce rázem přemístila z papíru na monitor počítače. S postupující globalizací a se začleňováním postsocialistických zemí do mezinárodních struktur však rostla potřeba překládat všemožné typy dokumentů: legislativu, návody, software (včetně nápovědy), a navíc na scénu vstoupil zcela nový fenomén: web. Objem překládaného obsahu rostl exponenciálně, v mnoha oblastech se zaváděla nová terminologie, jejíž správa v excelovských tabulkách byla přinejlepším příšerná, dokumenty začaly chodit e-mailem, překladatelů bylo málo a z těch, kteří se nebáli používat nové technologie, rostly ze zakázek zahraničních agentur velké české agentury.

A překladatelské agentury, zahraniční i české, začaly přicházet na to, co si uvědomovali i samotní zákazníci, totiž že nemalé části textů se opakují, případně jsou si velmi podobné. A tak se začaly prosazovat aplikace, které dokázaly již jednou přeložené texty ukládat do databází (tzv. překladových pamětí) a takto uchované texty nabízet v dalších zakázkách. Trh si záhy rozdělily společnosti TRADOS (Translation and Documentation System) a STAR (se svojí aplikaci Transit). Ostatní produkty, např. DejaVu, Metatexis, WordFast, MemoQ a další, přišly na trh s drobným zpožděním a ve větší míře se začaly prosazovat teprve nedávno.

Současně sílila i potřeba pracovat s různými datovými formáty, a tak překlad čekal další přesun, tentokrát z Wordu do specializovaných překladatelských a lokalizačních editorů (např. již zmiňovaný STAR Transit, TRADOS TagEditor, resp. Passolo, RC WinTrans), kde zůstal dosud. Pro tyto specializované aplikace se vžila zkratka CAT (z angl. Computer-Aided Translation nebo také Computer-Assisted Translation), tj. překlad s podporou počítače. Překladatelé tak začali pracovat v prostředí diametrálně odlišném od textových editorů.

 Pro názornost:

  • Pohled zákazníka

    Takto dokument vidí zákazník, který jej obdržel v e-mailu nebo si ho stáhl z webu v podobě souboru PDF.
  • Váš pohled

    Takto vidíte stejný dokument vy, když na něm pracujete v Excelu.
  • Pohled překladatele

    A takto vidí tentýž dokument překladatel v aplikaci SDL Trados Studio.
  • Pohled zákazníka
  • Váš pohled
  • Pohled překladatele

Výhod těchto specializovaných aplikací je celá řada:

  • práce s různými formáty v jednotném prostředí (odpadá nutnost učit se pracovat s různými programy),
  • rozsáhlé možnosti projektového řízení,
  • funkce kontroly formální jakosti překladu,
  • rychlejší zpracování v případě opakovaných a podobných textů,
  • nižší ceny, protože na shody s dříve přeloženým textem se poskytují výrazné slevy,
  • možnost zachování jednotné oborové nebo zákaznické terminologie,
  • a mnohé další.

Data, data, formáty, formáty

Jak jsem již uvedl výše, diverzifikace obsahu šla ruku v ruce s diverzifikací datových formátů (aby se ty posléze opět sjednocovaly, ale o tom někdy příště), protože podniky si uvědomily, že ačkoli běžný textový editor se výborně hodí k napsání dopisu nebo desetistránkové měsíční zprávy pro mateřskou společnost, naopak k psaní webu, přípravě marketingových tiskovin nebo například technické dokumentace je z mnoha důvodů naprosto nevhodný. Ke slovu tak přišly specializované aplikace, jako jsou InDesign, Framemaker, RoboHelp, QuarkXPress nebo různé redakční systémy. To je ten lepší případ.

Mnohem horší situace nastává, jestliže podnik sestavuje v textovém editoru třísetstránkový technický manuál, protože „k čemu budeme pořizovat software za třicet tisíc a další tisíce plácat na školení, když už jsme koupili Office, ve kterým to zvládne každej Véna?“ Ano, krátkodobě tak lze bezpochyby ušetřit, ale Vénovi, který do té doby napsal ve Wordu v potu tváře nanejvýš cenovou nabídku, takový podnik připraví peklo, bude mu proplácet přesčasy, ale zaplatí víc i na překladech, protože nevhodně připravený dokument zabere déle, a je tudíž dražší. Navíc u dokumentu sestaveného ve Wordu nebo podobném textovém editoru zpravidla nedosáhnete stejně reprezentativního vzhledu jako ve specializovaných aplikacích.

Můj občasník je tedy věnován především (ale nejen) těm, kdo stále považují Word za univerzální sazečský program, ve kterém lze jednoduše vytvořit profesionálně vyhlížející dokument libovolného typu a délky. Ukážu vám, že s trochou základních znalostí lze i s běžným kancelářským balíkem do jisté míry poměrně dobře vystačit a že koneckonců správně připravený dokument v kancelářském balíku může být kvalitnější než nesprávně připravený dokument sestavený v profesionální aplikaci.

Pevně věřím, že zde časem najdete řadu užitečných informací, které vám pomohou lépe připravit vaše dokumenty k překladu, ať v balíku kancelářských programů, nebo ve skutečně profesionálním dokumentačním softwaru.